Dlužníkům, kteří během pandemie využili možnost výhodného odkladu splátek bankovních úvěrů, tato možnost od 1. července končí. Již nemohou spoléhat na jednotné rámcové pravidla, která mimo jiné umožňovaly odklad splátek bez negativního zápisu do úvěrového registru či snížení bonity klienta. V úterý na to upozornila společnost Universal makléřský dům.
Po vypuknutí koronakrízy o odklad splátek zejména z důvodu ztráty zaměstnání, případně celkově špatné finanční situace požádalo přibližně 140.000 lidí či živnostníků. Nejhorší situace byla podle údajů Národní banky Slovenska (NBS) právě v červenci 2020, kdy podíl odložených zůstatků spotřebních a ostatních úvěrů k celkovým zůstatkem byl na úrovni až 14,21 procenta v hodnotě 963,5 milionu eur. K březnu 2021 byl podíl již nižší, na úrovni 2,51 procenta, v objemu 166,8 milionu eur.
I v případě úvěrů na bydlení si lidé nejvíce odkládali splácení loni v červenci. Odložili si splácení více než tří miliard eur. V březnu 2021 klesl tento objem podle NBS na necelou půl miliardu eur. Neplatiči však mohou požádat banku o individuální řešení svých problémů podle společných rámcových pravidel, které přijala Slovenská bankovní asociace a doporučila je i svým členům, jen do konce června. Pravidla měly vést ke stejnému přístupu klientů napříč celým bankovním sektorem. Od 1. července budou banky přistupovat k neplatičům už jen podle vlastních pravidel.
Odborníci doporučují, aby si lidé připravili finanční plán, díky kterému by dokázali iv budoucnu zvládnout případný dočasný výpadek příjmů. „Často se setkáváme s tím, že klienti finanční plán nemají. Přitom díky němu jsou připraveni na takové nepříjemné situace a dokáží se jim vyhnout, „konstatuje Marek Sokol, odborný garant společnosti Universal makléřský dům. Díky finančnímu plánu mohli dokonce mnozí ušetřit i během pandemie. Tím, co požádali o odklad splátek sice nedostali negativní zápis v bankovním registru, se jim úvěr však i nadále úročí. Takový klienti nakonec zaplatí bance více než v případě, že by úvěr spláceli například z úspor.
Pandemická realita ukazuje, že finanční plán není stále běžnou součástí při hospodaření v slovenská domácnostech, finanční plánování chybí hlavně mladým. „Mladí nemají zájem řešit finanční plánování na delší období dopředu, protože si myslí, že je na to ještě čas. Toto je však obrovská chyba, „tvrdí Sokol. Právě čas hraje podle něj v současnosti v jejich prospěch a měly by ho využít. Pokud začnou se spořením či investováním včas, dokáží se vyhnout problémům, které je i v průběhu aktivního života mohou setkat. „Plánování si umí rozložit na dlouhé období nejen s cílem zvýšení si částky důchodu, ale například i předčasného splacení úvěru a podobně,“ dodal. Vyhnout se také mohou i riziku spojenému s kondicí státních financí v době, kdy vstoupí do důchodového věku.
